Vilém Pešek a Adéla Pešková z Jistebnice
Příběh z Palackého ulice: Vlastenci, obchodníci a osudy, které rozdělila válka
Historie jihočeské Jistebnice je protkána osudy rodin, které zde zanechaly nesmazatelnou stopu. Patřili k nim i manželé Vilém a Adéla Peškovi. Jejich životní cesta, plná pracovitosti, hlubokého patriotismu a lidskosti, byla krutě přerušena nacistickým režimem. Přesto odkaz této významné jistebnické židovské rodiny a kořeny rodu Orlíkových žijí dál, rozseté po celém světě.
Ze světové Vídně do Jistebnice
Vilém Pešek se narodil 13. srpna 1890 v Dlouhé Lhotě na Táborsku. V mladém věku odešel za zkušenostmi do Vídně, kde žil v letech 1910 až 1914. Z velkoměsta ho však osud zavál zpět do jižních Čech, konkrétně do Jistebnice. Zde našel nejen nový domov, ale i životní lásku Adélu Orlíkovou (narozenou 23. března 1890 v Jistebnici), dceru Julia Orlíka.
Vilém, který si z útrap první světové války odnesl trvalé následky jako válečný invalida, se s Adélou usadil v domě čp. 198 v Palackého ulici. Právě zde, v rodném domě Adély, převzali po jejím otci Juliu Orlíkovi zavedený obchod s textilem, ve kterém společně dál úspěšně podnikali a rozvíjeli tradici místní židovské podnikatelské komunity.
Srdce na pravém místě: Pomoc chudým i rodákům
Peškovi nebyli jen obyčejnými obchodníky. Byli to hrdí čeští patrioti s velkým sociálním cítěním, kteří byli pevnou součástí jistebnické společnosti. V městě byli známí svou štědrostí – pravidelně
pomáhali chudým školním dětem bez rozdílu a finančně i materiálně podporovali významný
Klub rodáků města Jistebnice a okolí v Praze. Jejich dům v Palackého ulici tak byl místem, kde se setkávala pracovitost s nefalšovaným dobrodiním.
Útěk za oceán: Vízum do Chile a nová krev v USA
Podobně podnikavého a vlasteneckého ducha měl i Adélin bratr Jakob Orlík. Ten před válkou provozoval obchod v nedalekém Milevsku, kde žil se svou manželkou Marií (rozenou Neumannovou) a dcerami Lianou a Evou.
Po nacistické okupaci Československa v roce 1939 však rodina kvůli svému židovskému původu čelila bezprostřednímu nebezpečí rasové perzekuce. Jakobovi se naštěstí včas podařilo získat záchranné vízum do Chile, kde se rodina úspěšně usadila a unikla tak tragickému osudu, který postihl jejich příbuzné v protektorátu.
Po skončení války a šestnácti letech v Jižní Americe se dcera Liana, nyní již provdaná za Alexandra Bluma jako Liana Blumová, přestěhovala s manželem do slunné Kalifornie. Židovská rodová linie Orlíků tak zapustila hluboké kořeny ve Spojených státech prostřednictvím Lianiných dcer, Tammy a Elany.
Setkání po letech: Jistebnická pohostinnost nevyprchala
S rodinou Orlíkových se pojí jeden dojemný novodobý příběh, o který se podělila Tammy. V 80. letech minulého století navštívila se svou matkou Lianou Jistebnici, aby společně našly dům čp. 198, kde se Liana (Elana) narodila.
Když bezradně stály před domem v Palackého ulici, vyhlédl z okna v patře současný majitel a zeptal se, zda nepotřebují pomoc. Když mu dojatá žena vysvětlila, že se v tomto domě narodila, muž je požádal o strpení a seběhl dolů.
„Vy jste Orlíková?“ zeptal se.
Když přikývla, vřele obě ženy pozval dál, provedl je domovem jejich předků a trval na tom, že u něj musí zůstat na večeři.
Tento moment jasně ukazuje, že laskavost, pohostinnost a nefalšovaná vřelost obyvatel Jistebnice je trvalou tradicí, která spolehlivě vítá všechny potomky původních obyvatel, kteří se vracejí hledat své rodinné kořeny.
Tragický konec v soukolí holokaustu
Zatímco část rodiny našla bezpečí za oceánem, manželé Peškovi v okupované domovině takové štěstí neměli. Jako Židé se stali obětí zrůdného plánu na konečné řešení židovské otázky. Jejich obětavost, podnikání i klidný život byly brutálně zničeny nacistickou zvůlí.
- Vilém Pešek byl zatčen gestapem a odvlečen do koncentračního tábora. Svůj život položil 14. května 1942 ve Flossenbürgu.
- Adéla Pešková byla 16. listopadu 1942 deportována transportem do ghetta Terezín. Odtud byla následně převezena do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde 20. ledna 1943 zahynula.
Nezapomínejme
Příběh Viléma a Adély Peškových z Jistebnice je mementem lidskosti, která dokázala zářit i v temných dobách, a zároveň připomínkou tragédie židovských spoluobčanů, kteří museli opustit své domovy. Přestože jejich životy skončily v nacistických táborech, památka na jejich dobré skutky, lásku k rodnému kraji a sílu rodiny Orlíkových přetrvává na obou polokoulích světa. Kdykoliv dnes projdete kolem domu čp. 198 v Palackého ulici, vzpomeňte na ty, kteří zde kdysi pokračovali v rodinné tradici a pomáhali slabším.
Za poskytnutí cenných informací pro vytvoření tohoto článku velmi děkuji Kurtu Suhsovi z Atlanty ve státě Georgia (USA) a Mgr. Jitce Vandrovcové, historičce a kurátorce Husitského muzea v Táboře.
Výzva pro čtenáře: Pokud máte vy nebo vaši blízcí jakékoliv další informace, pamětní materiály či fotografie týkající se židovských rodin z Jistebnice a okolí, prosím, podělte se o ně a zašlete je na e-mail: cimbura1@seznam.cz. Pomůžete tak uchovat další střípky z historie našeho regionu.
Dům čp. 198, kreslil Antonín Pešek
Foceno 2014, fotografoval V. Kulič
Čp. 198 Palackého ulice
Z digitalizovaných listin sčítání lidu za r. 1880, 1890, 1900, 1910 a 1921,
z digitalizovaných obecních kronik za roky 1887 až 1982,
z vyprávění a vzpomínek bylo zjištěno:
1880
Byt č. 1 Fořt Václav s manželkou Marií – stavitel, 4 děti, náboženství římskokatolické, Fořtová Františka – vdova
Byt č. 2 Orlík Julius s manželkou Rosalií, izraelské náboženství – obchod s různým zbožím
1890
Orlík Julius s manželkou Rozálií, obchodník se střižním zbožím, majitel pozemků, 5 dětí, mosaické náboženství, a Musilová Anna, svobodná služka, římskokatolické náboženství
1900
Orlík Julius s manželkou Rozálií, 7 dětí, obchodník se střižním zbožím
1910
Orlík Julius s manželkou, 3 děti, izrael. vyzn., obchodník se střižním zbožím
1921
Majitel domu Julius Orlík
Orlík Julius, Pešek Vilém a Pešková Adéla (rozená Orlíková), všichni izrael. vyzn.
V tomto domě dále pobývala rodina Vavříkova, poté Urbánkova, v domě bylo holičství paní Řezáčové
1967
Dům koupil Antonín Ryant s manželkou Miladou od Heleny Seidlové – Ontario, Kanada, paní Ryantová zde provozovala krejčovství
Podle p. Antonína Peška v jeho kresbě a popisce domu:
„Číslo 198 v Táborské ulici. Vystavěl a bylo majetkem V. Fořta, zednického mistra. Fořt dům prodal Juliusovi Orlíkovi, který zde zavedl střížní obchod. Jeden jeho syn vystudoval na lékaře a dcera Ada si vzala Viléma Peška, obchod drželi do r. 1942. Nyní jej převzal Vladimír Votruba.“
.jpg)
