Jistebnice, malebné městečko na Táborsku, žila na přelomu 19. a 20. století svým poklidným tempem. V tamních uličkách se mísila čeština s němčinou a sousedé se potkávali bez ohledu na to, zda v sobotu chodili do synagogy, nebo v neděli do kostela. Právě zde zapustil své kořeny Karel Klepetář – muž, jehož životní příběh se stal jedním z milionů střípků největší tragédie moderních dějin.
Vše začalo na podzim roku 1899. Dne 6. října se v nedaleké obci Nemyšl narodil chlapec, který dostal jméno Karel. Tehdejší svět na prahu nového století se zdál plný nadějí. Karel vyrostl, vyučil se a jeho kroky vedly do Jistebnice, kde si otevřel obchod ....... POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU ZDE.
Dne 19. června 2026 jsem na vernisáži výstavy Táborská setkání II. zažil velmi milé překvapení. Od vnučky malíře Antonína Peška jsem dostal několik jeho obrázků. Mám z nich obrovskou radost a s vděčností je přidávám do své sbírky.

Jistebnický kancionál je sbírka duchovních a válečných písní napsaná v latině, ale i v češtině, která je datována do 15. století. Bezesporu se jedná o českou literární písemnou památku vysoké ceny, podle které zná město Jistebnici celá česká populace.
Název Jistebnický nehovoří o původu ani o určení, ale toto pojmenování se váže k místu nálezu. Kancionál byl nalezen v roce 1872 v jistebnické faře, a to ve značně poničeném stavu. Nálezcem byl tehdy sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře, Leopold Katz, později velký mecenáš vědy a umění. Tehdy Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie a jeho prostřednictvím se pak kniha dostala k rukám historika Františka Palackého, který provedl první výzkum. Jistebnický farář Josef Schuller rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde se nachází dodnes.
A když už jsme se zastavili u onoho slavného nálezu z roku 1872, kdy student Leopold Katz kancionál našel na půdě zdejší fary, je zajímavý fakt, že během svého života popsal tuto událost dvakrát, a pokaždé podstatně odlišně. Původně uváděl, že se rukopis povaloval zaprášený někde v koutě, později - již jako dospělý a společensky vážený muž - přišel s historkou, ve které se kancionál ukrýval ve staré almaře s tajnou přihrádkou .... pokračování.
Blíží se významné výročí pro Jistebnici! ✨
Památná lípa v Jistebnici
Památná lípa na okraji města,
tam, kde k Starcově Lhotě vede cesta.
U staré kapličky tiše s námi žije,
v jejím pevném kmeni historie bije.
Obvodem kmene, jenž pět metrů čítá,
každého pocestného z dálky už vítá.
Je živoucí chloubou .... POKRAČOVÁNÍ
„Slovo "Klokot" v zeměpisném názvosloví jihoslovanském“ od Petara Šobajiće je konkrétní vědecká studie z roku 1924, která vyšla jako jeden ze svazků knižní edice „Staré i nové letopisy táborské“
Pátrání po osudech židovských obyvatel z Jistebnice s sebou nese jedno bolestné zjištění. Je téměř nemožné dohledat jejich fotografie. Když byli tito lidé násilím vyháněni ze svých domovů, brali si rodinná alba s sebou. Většina z nich pak byla nenávratně zničena za ostnatými dráty koncentračních táborů. Spolu s lidskými životy tak měla navždy zmizet i jejich podoba.
Pietní vzpomínka na jistebnické rodiny
Podzimní mlha halí rodný kraj,
rok 1942 vzal jim lidský ráj.
Mrazivý stín padl na jistebnické rodiny,
krutost a strach zaplavily tyto hodiny.
Před svými domy, kde léta slyšíš smích,
šestnáct jich stojí v pohledech tichých.
Muži a ženy i dětské tváře,
nad Jistebnicí zhasla jim záře.
Malé děvčátko propuká v pláč, ..... POKRAČOVÁNÍ BÁSNĚ A FOTOGRAFIE ŽIDOVSKÉ RODINY Z JISTEBNICE ZDE!