Dne 19. června 2026, jsem na vernisáži výstavy Táborská setkání II. zažil velmi milé překvapení. Od vnučky malíře Antonína Peška, jsem dostal několik jeho obrázků. Mám z nich obrovskou radost a s vděčností je přidávám do své sbírky.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Jistebnický kancionál je sbírka duchovních a válečných písní napsaná v latině, ale i v češtině, která je datována do 15. století. Bezesporu se jedná o českou literární písemnou památku vysoké ceny, podle které zná město Jistebnici celá česká populace.
Název Jistebnický nehovoří o původu ani o určení, ale toto pojmenování se váže k místu nálezu. Kancionál byl nalezen v roce 1872 v jistebnické faře, a to ve značně poničeném stavu. Nálezcem byl tehdy sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře, Leopold Katz, později velký mecenáš vědy a umění. Tehdy Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie a jeho prostřednictvím se pak kniha dostala k rukám historika Františka Palackého, který provedl první výzkum. Jistebnický farář Josef Schuller rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde se nachází dodnes.
A když už jsme se zastavili u onoho slavného nálezu z roku 1872, kdy student Leopold Katz kancionál našel na půdě zdejší fary, je zajímavý fakt, že během svého života popsal tuto událost dvakrát, a pokaždé podstatně odlišně. Původně uváděl, že se rukopis povaloval zaprášený někde v koutě, později - již jako dospělý a společensky vážený muž - přišel s historkou, ve které se kancionál ukrýval ve staré almaře s tajnou přihrádkou .... pokračování.
Blíží se významné výročí pro Jistebnici! ✨
.jpg)
Památná lípa v Jistebnici
Památná lípa na okraji města,
tam, kde k Starcově Lhotě vede cesta.
U staré kapličky tiše s námi žije,
v jejím pevném kmeni historie bije.
Obvodem kmene, jenž pět metrů čítá,
každého pocestného z dálky už vítá.
Je živoucí chloubou .... POKRAČOVÁNÍ
„Slovo "Klokot" v zeměpisném názvosloví jihoslovanském“ od Petara Šobajiće je konkrétní vědecká studie z roku 1924, která vyšla jako jeden ze svazků knižní edice „Staré i nové letopisy táborské“
Pátrání po osudech židovských obyvatel z Jistebnice s sebou nese jedno bolestné zjištění. Je téměř nemožné dohledat jejich fotografie. Když byli tito lidé násilím vyháněni ze svých domovů, brali si rodinná alba s sebou. Většina z nich pak byla nenávratně zničena za ostnatými dráty koncentračních táborů. Spolu s lidskými životy tak měla navždy zmizet i jejich podoba.
Pietní vzpomínka na jistebnické rodiny
Podzimní mlha halí rodný kraj,
rok 1942 vzal jim lidský ráj.
Mrazivý stín padl na jistebnické rodiny,
krutost a strach zaplavily tyto hodiny.
Před svými domy, kde léta slyšíš smích,
šestnáct jich stojí v pohledech tichých.
Muži a ženy i dětské tváře,
nad Jistebnicí zhasla jim záře.
Malé děvčátko propuká v pláč, ..... POKRAČOVÁNÍ BÁSNĚ A FOTOGRAFIE ŽIDOVSKÉ RODINY Z JISTEBNICE ZDE!
Návrat ke kořenům, které neměly být zapomenuty: Vzácná návštěva z Atlanty v Jistebnici
V neděli 18. května 2026 prožila Jistebnice den plný hlubokých emocí, lidského porozumění a bolestného vzpomínání. Z daleké Atlanty ve státě Georgia (USA) k nám zavítal vzácný host – pan Kurt Suhs se svou rodinou.
Celý tento silný příběh přitom začal na internetu. Díky stránkám cimbura.cz jsem se seznámil s Kurtem, který v digitálním světě hledal střípky informací o své rodině. Jeho předci v Jistebnici žili spokojeným životem až do chvíle, než propukla druhá světová válka. V listopadu 1942 ..... pokračování.
.jpg)