Tváře, které čas neměl vymazat
Pátrání po osudech židovských obyvatel z Jistebnice s sebou nese jedno bolestné zjištění. Je téměř nemožné dohledat jejich fotografie. Když byli tito lidé násilím vyháněni ze svých domovů, brali si rodinná alba s sebou. Většina z nich pak byla nenávratně zničena za ostnatými dráty koncentračních táborů. Spolu s lidskými životy tak měla navždy zmizet i jejich podoba.
Některým rodinám se však s obrovským štěstím podařilo střípky vzpomínek zachránit. Velkou zásluhu na tom má pan Kurt Suhs, který žije v daleké Atlantě ve státě Georgia (USA). V květnu 2026 se pan Suhs se svou rodinou vydal na dalekou cestu za oceán přímo k nám do Jistebnice, aby se vrátil ke svým kořenům, které neměly být zapomenuty.
Díky jeho osobnímu pátrání si dnes můžeme prohlédnout vzácné snímky jeho příbuzných z jistebnické rodiny Klepetářových a také jeho prababičky Pauline (rozené Orlík Süss).
Pauline se narodila a vyrostla přímo zde v Jistebnici. Později se provdala a její novou adresou se stala Vídeň. Přestože odešla, její rodové kořeny zůstaly pevně spjaté s naším krajem. Její životní pouť však skončila tragicky – byla deportována do terezínského ghetta, kde na Štědrý den, 24. prosince 1942, v chladu a tísni zemřela.
Nyní máme jedinečnou možnost pohlédnout těmto lidem do očí. Připomínáme si tváře, které – nebýt hrůz světové války – mohly v naší zemi prožít klidné, plnohodnotné a šťastné životy.
Návštěva rodiny Suhsových i tyto zachráněné fotografie jsou pro nás naléhavou výzvou. Je naší morální povinností vytvořit na jistebnickém náměstí důstojné pietní místo. Tento pomníček nesmí být jen tichou vzpomínkou na oběti, ale především trvalým varováním pro budoucí generace. Abychom už nikdy nedopustili, aby se podobné bezpráví opakovalo.
Výzva pro veřejnost a pamětníky:
Máte doma staré fotografie, dokumenty, vzpomínky nebo jakékoliv informace o židovských rodinách, které dříve žily v Jistebnici? Pomozte nám složit zbývající střípky této historie a uchovat památku našich bývalých sousedů. Své materiály či svědectví prosím posílejte na e-mail: cimbura1@seznam.cz Děkujeme za každou zprávu.
Inspirace na pomníček, který je v parku Aizpilsetas za Daugavpils
Odpověď na dotaz ohledně zpopelnění Pauline Süss
Autor: Mgr. Tomáš Fedorovič, Ph.D. (Historické odd. / Dept. of History, Památník Terezín / Terezín Memorial, Principova alej 304, 411 55 Terezín)
V ranním podzimu roku 1944 (v listopadu) byly z místního kolumbária, kde byly uloženy v chronologickém pořadí, odvezeny urny zpopelněných osob z terezínského ghetta. Aby velitelství SS zahladilo stopy po svých zločinech, odvezlo urny na dvě místa: do jámy u Litoměřic (objevené v roce 1958) a k řece Ohři. Jako první místo byla vybrána jáma poblíž vrchu Bídnice u Litoměřic, kam byly podle mého předpokladu odvezeny urny všech zpopelněných přibližně do poloviny listopadu 1942.
Domnívám se, že vykopání jámy (o rozměrech 820 x 140 x 90 cm) a vsypání popela zpopelněných lidí židovským pracovním (trestním) oddílem (jehož členové byli po dokončení tohoto smutného úkolu zavražděni) se ukázalo jako neefektivní, a proto bylo rozhodnuto vhodit zbytek popela do řeky Ohře.
Rozsah množství popela uloženého v jámě na Bídnici se odvozuje od nalezené urny č. 4035 – patřila osobě A. S., která zemřela 6. listopadu 1942. Zda a jak velké množství lidského popela osob zesnulých později tam bylo uloženo, je pak již pouhým odhadem.
Ostatky lidských kostí a popela byly uloženy do 32 rakví a převezeny do Malé pevnosti Terezín.
Lidé, kteří se podíleli na exhumaci, odhadli množství popela jako ekvivalent přibližně 3 000 osob.
Nyní je jejich popel pohřben pod pylonem č. 9 na Národním hřbitově před Malou pevností.
Můžeme předpokládat, že popel paní Pauline Süss byl s největší pravděpodobností vhozen do řeky Ohře.
Ano, můžete navštívit krematorium, kolumbárium a také památné místo, kde byl popel vhozen do řeky Ohře.
S pozdravem
Mgr. Tomáš Fedorovič, Ph.D.
Historické odd. / Dept. of History
Památník Terezín / Terezín Memorial
Principova alej 304
411 55 Terezín
