Historie města Jistebnice:
První zpráva o Jistebnici je z r. 1262. Kdy byla povýšena na město a kdy dostala znak, není známo, zřejmě se však vyvinul z pečeti s erbem vrchnosti, pánů z Rožmberka. Doložen je pečetěmi od 16. století, podle pověsti prý už v 15. věku.
Město Jistebnice se nachází v jižních Čechách 12 km na severozápad od svého okresního města Tábora v nadmořské výšce 578 m.
Původní ves poprvé listinně doložena roku 1262 jako trhová osada Stybnitz.
Další vývoj tvaru jména obce:
1347 – Ystebnycz
1352 – Gystebnicz
1379 – opidum Stebnicz
1654 – Gistebnicze
Ve 14. století se osada stala městečkem.
Osada přilnula k učení J. Husa a měla volný průchod víry podobojí.
V letech 1419 – 1420 odešlo mnoho jistebnických občanů do nově stavěného Tábora, tehdy nazývaného Hradiště hory Tábor.
V roce 1850 byla Jistebnice obcí v okrese Sedlec.
V roce 1869 byla obcí v okrese Sedlčany.
Od roku 1880 patří Jistebnice do okresu Tábor.
Nejstarší část městského archivu v Jistebnici sepsal koncem minulého století, podobně jako v Táboře, velký jihočeský historik Dr. August Sedláček.
Archiv obsahuje mnoho listin počínajíc roku 1506, což dokazuje, že se Jistebnice těšila zvláštní přízni nejen králů českých, ale zejména u Lobkoviců.
Vznik názvu města Jistebnice:
Původ Jistebnice samé sahá do doby neznámé. Osada založena byla na vrchovisku stejnojmenné říčky, o níž je zmínka asi z roku 1320 u Bechyně: ,,Molendinum infra pontem et quoddam aliud molendinum in litore fluvü dicty Stebnitz inibi defluentis.‘‘
Dostala tudíž osada jméno podle vody, při níž byla založena, podobně jako Vlásenice, Blanice, …atd.
Rozložena souc právě tu, kde řeka tvořila podkovovitý záhyb, byla větší částí vodou chráněna.
Přístup byl jenom tu, kde vody nebylo. Tady však, jak se zdá, stál na stráži pevný hrad, právě na nejvyšším místě, kde je nyní kostel. Není sice doloženo, že by tu hrad stával, ale je to hodně pravděpodobno.
Hluboká studně v nynější sakristii kostelní považována je za pozůstatek této dávno zapadlé doby.
Pokud jinak bylo třeba osady hájiti, upotřebeno bylo , jako jinde u míst poddaných, plaňkové, hlínou a kamením zasuté ohrady.
Části na druhém břehu říčky jsou ovšem z doby pozdější.
Vodou omleté kameny v sadech, rybnících a při nich jsou zajisté z doby, kdy naše říčka měla ještě mnohem mocnější tok a vyšší hladinu než v době dnešní.
O jméně samém domnívá se první historik města Dr. Leopold Katz, že je příbuzno se slovem ,,jistebka,‘‘ jež znamená ( podle V. Brandla: Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes 1876) koš před výpustnou troubou na rybníce, ,,jistebník‘‘ pak jest ,,boudný,‘‘ hlídač vodní.
Znakem města je od 13. století červená pětilistá růže se zlatým jádrem a zelenými listy na stříbrném štítě.
Popis znaku města:
Na stříbrném štítě je rožmberská červená pětilistá růže se zlatým semeníkem a zelenými lístky kališními. Na pečetích je důsledně vyryta růže s dvojí řadou okvětních lístků.
Erb města:
Pečeť města:
17. října 2011 byl Jistebnici navrácen statut města.
Webové stránky města Jistebnice: Úvod - Město Jistebnice
Mimořádné stříbrné barokní pečetidlo spojených cechů v Jistebnici (1753)
Unikátní, komplexně dochovaný doklad regionální cechovní historie a vrcholné barokní sfragistiky z poloviny 18. století. Jedná se o velké, masivní stříbrné pečetidlo (typář) z roku 1753, které reprezentovalo spojené cechy v Jistebnici. Předmět vyniká muzeální hodnotou, perfektním původním stavem a absolutní absencí druhotných zásahů či úprav.
Technické parametry
Typ předmětu: Cechovní typář (pečetidlo)
Materiál: Masivní stříbro (pečetní hlava), ušlechtilé dřevo (rukojeť)
Tvar pečetní plochy: Kruhový
Rozměry: Průměr stříbrné hlavy 50 mm, výška dřevěného držadla 75 mm
Provenience: Jistebnice (jižní Čechy)
Datování: 1753 (přesná barokní datace rytá přímo v pečetním poli)
Konstrukce: Robustní stříbrná raznice osazená původním, velkým a skvěle zachovalým dřevěným držadlem s přirozenou historickou patinou.
Nápisová část (Diplomatický přepis opisu)
Okraj pečetní plochy lemuje jednořádkový kruhový nápis vyvedený v dobové barokní češtině:
Přesné znění textu: POCTIWE PORZADEK MCESTO CISTEBNIZ 1753
Jazykový rozbor:
POCTIWE PORZADEK – V barokní sfragistice znamenal pojem „pořádek“ oficiální cechovní organizaci (cechovní bratrstvo). Slovo „poctivé“ vyjadřovalo počestnost, právní uznání a prestiž daného řemeslného společenství.
MCESTO – Archaický, fonetický zápis slova město, charakteristický pro písařskou a ryteckou praxi 18. století.
CISTEBNIZ – Dobová varianta zápisu názvu města Jistebnice (psáno s počátečním C/židovským nebo staročeským přídechem a zakončené německým pravopisným vlivem „Z“).
Ikonografie a symbolika (Sdružená cechovní znamení)
Pečetní pole uvnitř nápisu nese v centrální části precizně vyvedený soubor pěti řemeslných symbolů. Tato kompozice je přímým dokladem tehdejšího složení sdruženého cechu v Jistebnici a reprezentuje tato klíčová řemesla:
Podkova – kovářství
Loukoťové kolo – kolářství (tradiční výrobci dřevěných vozů a kol)
Klíče – zámečnictví
Hoblík – truhlářství (případně tesařství)
Sud – bednářství
Historický kontext
Provedení z masivního stříbra v kombinaci s nadstandardním průměrem 50 mm jasně ukazuje na vysoké ekonomické postavení a prestiž, kterému se spojené cechy v tehdejším trhovém městečku Jistebnice těšily. Sdružování menších řemesel do jednoho cechovního bratrstva („pořádku“) bylo v 18. století běžnou praxí pro posílení právní a hospodářské ochrany řemeslníků. Reprezentace takového společenství takto velkým stříbrným pečetidlem je však v regionálním kontextu tehdejšího Táborska zcela výjimečným úkazem.