Když Jistebnice psala historii: Příběh nákupního střediska, které si lidé postavili sami
Psal se 17. listopad 1986. Před moderní budovou v centru Jistebnice se tísnily stovky lidí. Napětí a očekávání by se dalo krájet. Když se konečně přestřihla páska a příslušníci VB s vypětím všech sil začali korigovat proud nedočkavých nakupujících, skončila se jedna velká éra – éra provizorií a nákupů rozesetých po celé obci. Jistebnice toho dne získala svůj „obchodní dům“.
Tři roky společného úsilí
Cesta k modernímu nákupnímu středisku nebyla krátká. Odstartovala koncem roku 1983 a stala se jednou z nejvýznamnějších budovatelských akcí v historii obce. Nebylo to však jen o bagrech a zednících. Hodnota díla, která tehdy činila úctyhodných 5,6 milionu Kčs, byla vykoupena neuvěřitelným množstvím lidské práce v rámci tehdejší „akce Z“.
Za necelé tři roky zde bylo odpracováno celkem 138 100 brigádnických hodin. Z toho neuvěřitelných 84 500 hodin odpracovali lidé zcela zdarma, ve svém volném čase. Do práce se zapojili téměř všichni: od poslanců MNV přes „stálou četu důchodců“ až po myslivce, rybáře a svazáky z Jistebnice a okolních osad jako jsou Vlásenice, Hůrka, Orlov, Svoříž, Makov či Božejovice.
Ženy v první linii a pod drobnohledem televize
Stavba nebyla jen mužskou záležitostí. Výraznou stopu zde zanechaly ženy z Československého svazu žen. V květnu 1986 se třicet odvážných žen pustilo do hrubého úklidu vnitřních prostor, a to dokonce pod dohledem kamer Československé televize. Reportáž z Jistebnice se tehdy objevila v hlavní zpravodajské relaci Aktuality. Dalších šedesát žen pak pomáhalo s finálním leštěním a přípravami těsně před otevřením.
Slavnostní den: Od „Veritasek“ po mrazničky
Otevření v pondělí 17. listopadu bylo skutečnou událostí. Po slavnostních projevech předsedy MNV Stanislava Bendy a dalších hostů z kraje a okresu se dveře otevřely veřejnosti. Lidé, kteří ve frontě stáli i několik hodin, byli ohromeni.
V přízemí na ně čekala moderní samoobsluha potravin pod vedením Václava Picka, vybavená pultovým prodejem lahůdek i čerstvého ovoce. První patro patřilo průmyslovému zboží, drogerii a textilu pod vedením Jaroslavy Moravcové.
Lákadlem bylo zboží, které se tehdy shánělo jen stěží:
- Barevné televizory
- Šicí stroje Veritas
- Mrazničky
Ačkoliv poptávka i tak převyšovala nabídku, náladu to nikomu nezkazilo. Oslavy se po oficiálním aktu přesunuly do sálu kulturního domu, kde brigádníci i funkcionáři za doprovodu hudby tancovali až do pozdních nočních hodin.
Pohled do budoucna
Nové nákupní středisko pod jednou střechou přineslo lidem z Jistebnicka nebývalý komfort s prodejní dobou od 7 do 17 hodin. Tím však rozvoj obce neskončil. Uvolněné prostory staré samoobsluhy v domě č. p. 168 již tehdy měly svůj budoucí osud jasně nalinkovaný – MNV v nich začalo plánovat výstavbu cukrárny se stolovým zařízením a sousední prodejny masa a uzenin.
Nákupní středisko v Jistebnici dodnes stojí jako připomínka doby, kdy se lidé dokázali spojit pro společnou věc a vlastníma rukama si vybudovat místo, které jim sloužilo desítky let.
Informace vycházejí z historických záznamů o výstavbě obce v roce 1986.
