Spolek pro okrášlení města Jistebnice a okolí, zejména sadařstvím a pro ochranu ptactva.
Domov svůj okrášliti, vytkla si hrstka lidí našich za účel roku 1887.
Starosta obce Augustin Marek a radní c. k. poštmistr Adolf Katz svolali občany k ustavující schůzi, kde promluveny hojně pokyny a rady, týkající se zevnějšího upravení města a o důležitosti vysazování stromoví vůbec. Hned na počátku přihlásili se 72 členové.
Prvý výbor sestaven takto: předseda Augustin Marek, náměstek Adolf Katz, jednatel učitel Felix Fišer, pokladník Josef Janderka, dohlížiteli ku praktickým výkonům zvoleni Julius Rakušan a Karel Vacek, výbory zvoleni: Bohumil Katz, ředitel Václav Máslo a učitel Konstantin Weinzettl. Protektorem spolku zvolen baron Otomar Nádherný z Borotína.
Pracováno ihned a to předem v městě samém. Tu vybízením, onde zase živým slovem, tam zase příkladem docíleno čistoty v městě, která je vlastně základní podmínkou vší sociální, abychom s Hálkem mluvili, prostonárodní estetiky.
Ulice a spustlá místa upravena a stromy osázena, kolem obou kašen na náměstí vysázeno 11 kulovatých akátů, jakož i malé náměstí osázeno akáty, u kříže 6 akátů, na ,,Pankráci'' u věkovité lípy nový taras zřízen a kaplička u ní opravena.
Pod mlýnským rybníkem byla pastviska (draha) vysázena olšemi a holá stráň nad rybníkem posázena modříny. Na to požádána zemědělská rada o darování sazenic vrby košíkářské, vrba ta vysázena kolem rybníku Chadimového, na sádkách a drahách u obecního rybníka (20.000 řízků ze školy v Hoříně), vrbovna tato pak pronajata.
Dále sázel spolek divoké stromy všude po cestách v okolí, tak při cestě od kapličky 14 pomocníků k Nehonínu vedoucí vysázeno 110 lip, 187 javorů na křížové cestě, na Drahnětické cestě 50 jasanů, podle cesty od rybníka Nového k rybníku Kaplice vysázeno 100 topolů, koupených z okresní školky Táborské atd.
Mimo to pod dozorem spolku vysázelo se na rozličných místech 5000 olší, 8000 modřínů a 500 bříz.
Také ostatní druhy stromoví, hlavně smrčky, vysázeny na místech příhodných.
Trvalo to ovšem delší dobu, než si spolek vychoval zdejší občanstvo tak, že toto více nakazí již věc dobrou a snahu poctivou. Spolek ruku v ruce se školou již v mládeži chová dokonalý smysl pro přírodu, dobro a krásu, tak že přestaly již žaloby na poškozování stromů docela.
Největší chloubou města jsou nákladem okrašlovacího spolku zřízené městské sady na ,,Staré Hoře'', kdež před tím pouhé pastviny a holé stráně byly a nyní jaký tu překrásný park.
Cizinec spatří zde jednu přírodní krásu za druhou: vcházi-li z okresní silnice Sedlecké do sadů, přívítá jej velká smuteční vrba, dále potok Cedron, obroubený olšemi, anglický park s různými druhy Coniferi a Thuji a pěkným smutečním jasanem, pak modřínové stromořadí a v něm stromy přistřihnuté jako zeď, uprostřed prostřední cesty obloukovitý kamenný taras, v němž z bílých kamenů vysázeno M S (městské sady), a nad ním vztýčený prapor, všude plno sedadel na cestách i cestičkách klikatě se vinoucích , ozdobné můstky přes potok, studánka s dobrou pitnou vodou a vábivá skrytá místečka s milým libým zátiším, toť jsou ty krásy přírodní, jež mile lahodí oku našemu. A což ty šumivé vodopády, když z rybníků padá přes skalní útesy voda o tyto se tříštící.
Nenjnověji zřízena nová cesta přes stráň k lesíku, na jejímž nejvyším bodu postaven roku 1907 prostranný pavillon, odkudž pohled na město a zámek je vskutku rozkošný, jako i na stromové moře z jedné a na zrcadlovou hladinu rybníků z druhé strany. A také sotva že Vesna, bohyně jara, zlatým klíčem svým otevře uzamknuté skvosty přírody, co tu lidských srdcí spěchá do sadů pookřáti v libém dechu stromovém, co tu proslovených milostných hovorů, ba slyšeli jsme, jak i staří jeden druhému své strasti si popovídají, vzájemně se těšíce na lepší časy.