Čp. 1 Náměstí, radnice, majitel budovy město Jistebnice
Z digitalizovaných listin sčítání lidu za r. 1880, 1890, 1900, 1910 a 1921,
z digitalizovaných obecních kronik za roky 1887 až 1982,
z vyprávění a vzpomínek bylo zjištěno:
Podle sčítání lidu z roku 1880, tj. ještě před požárem v roce 1883, čili ve staré budově, bydleli v radnici 2 obecní strážníci se svými rodinami a další dvě rodiny:
1880
Byt č. 1 Josef Sibert s rodinou, 7 osob, obecní strážník
Byt č. 2 Čeněk? Panek? s rodinou, 7 osob, obecní strážník
Byt č. 3 Josef Multer, vdovec, pekař, podnájemnice Josefa Hejlíková, synové Jan, František a dcera Marie
Byt č. 4 Jakub Vaněk s manželkou, mistr a učedník Josef Lesák
V témže roce bylo rozpuštěno zastupitelstvo a dosazena zvláštní správní komise, jež spravovala obec až do roku 1886, kdy bylo zvoleno nové zastupitelstvo a starostou se stal Augustin Marek.
Rok 1880 byl pro Jistebnici osudným. Krupobitím byla poškozena v roce tom polní úroda a co zůstalo, zničeno bylo požárem vypuklým dne 1. září 1880 o 8. hodině ranní v domě čp. 32 v Jistebnici, patřícím jakémus Josefu Peškovi. Požár zachvátil celé východní a severovýchodní pořadí náměstí i s domem „U Modré hvězdy“ čp. 88, pak ulici Pražskou až na rozhraní ulice Židovské a celou ulici Hrnčířskou. Další rozšiřování ohně obmezeno až o polednách téhož dne a během 4 hodin lehlo popelem 50 domů s veškerými hospodářskými staveními a polní úrodou právě sklizenou. O vzniku požáru byly přemnohé domněnky a pověsti, pravá příčina však najisto postavena nebyla. Následkem pohromy té zavládla v Jistebnici bída, jež namnoze dosud odčiněna býti nemohla.
Sotva se Jistebnice z této rány poněkud vzkřísila, vypukl dne 19. května 1883 nový požár ve stodole p. Čeňka Bláhy čp. 3 a zničil celé západní pořadí ulice Táborské od náměstí až k potoku, mimoto na náměstí dům „Matouškův“ čp. 2, radnici čp. 1 a dům p. Albert Katze čp. 168, celkem 9 domů s hospodářskými staveními.
Vyhořelá radnice stala se příčinou veliké roztržky mezi občanstvem, jehož jedna část chtěla pouhé opravení radnice vyhořelé, druhá část pak chtěla úplné znovupostavení; stav ten trval od roku 1883 stále a radnice byla až do roku 1888 stále nevystavená a neopravená.
V listopadu roku 1886 bylo zvoleno po několikaletém rozkolu v zastupitelstvu obce i v občanstvu samém nové obecní zastupitelstvo, jež v sobě slučovalo zástupce všech stran dosavadních, jež dosud boj spolu vedly, aniž by zvelebení města na mysli měly. Ze zastupitelstva toho bylo zvoleno představenstvo, a sice Augustin Marek, co starosta, Josef Kubec, Adolf Katz, Ferdinand Síbrt a František Strnad, co radní.
Při sčítání lidu v roce 1890 bydlela v čp. 1 rodina četnického závodčího a rodina učitele obecné školy:
1890
Byt č. 1 Jan Mareš s rodinou, 3 osoby, učitel na obecné škole
Byt č. 2 Václav Tužil s rodinou, 4 osoby, veřejná stráž bezpečnosti - c. k. četnický závodčí a služka Marie Šprocová
Podobné obsazení měly byty i v dalších letech sčítání lidu 1900, 1910 a 1921:
1900
Byt č. 1 Emanuel Pravda s rodinou, 4 osoby, učitel na obecné škole
Byt č. 2 Rudolf Maděra s manželkou, učitel měšťanské školy
1910
Vlastník domu Obec Jistebnice
Byt č. 1 František Kotaška s rodinou, 3 osoby, listonoš c. k. pošty
Byt č. 2 Emanuel Pravda s rodinou, 4 osoby, učitel na obecné škole
1921
Byt č. 1 František Kotaška s manželkou, sluha poštovního úřadu, listonoš
Byt č. 2 Antonín Martínek, svobodný, odborný učitel Veřejné měšť
Dne 21. února 1895 zemřel horlivý starosta Augustin Marek, za jehož úřadování se obec v mnohém ohledu povznesla, a pohřben byl dne 24. února se vší možnou poctou, jaká se mu dle skrovných místních poměrů mohla prokázati. Budiž čest jeho památce!
Na místě jeho byl zvolen starostou při doplňovací volbě vykonané 9. března 1895 Jan Maděra, měšťan čp. 109 a dosavadní obecní radní.
V lednu 1915 zemřel bývalý starosta města p. Jan Maděra oplakav krátce před smrtí prvorozeného syna, jenž zemřel co záložní důstojník cholerou v Haliči (Augustin Maděra).
Dne 30. srpna 1921 zemřel po krátké nemoci starosta obce p. František Slaba, který nepřetržitě po dobu 14 roků obec pevnou rukou a se zdarem spravoval a pohřben byl dne 1. září 1921 na hřbitově jistebnickém. Buď vzdána čest jeho památce!
Při doplňovací volbě obecního starosty, vykonané 18. září 1921, byl zvolen starostou Tomáš Šešín (čp. 161), rolník z volební skupiny Republikánské strany českého venkova.
Rok 1923: V červenci vzdal se starostenství Tomáš Šešín, bývalý obchodník, který se pak odstěhoval do Prahy. Po Šešínovi byl zvolen dne 22. srpna starostou města Rudolf Bláha, hostinský (čp. 3).
Rok 1923: Proběhly volby do obecního zastupitelstva dne 16. 9. 1923, novým starostou byl zvolen Josef Popelka, truhlář čp. 11.
Rok 1923: Dne 31. října zemřel po celoroční vleklé nemoci obecní tajemník a pokladník občanské záložny Josef Janderka, měšťan jistebnický, ve stáří 62 let (první kronikář kroniky vedené od roku1887).
Rok 1925: Pro městský archiv sepsal učitel a spisovatel v Táboře Roman Cikhart Paměti města Jistebnice z pramenů archivních i cizích, které daroval s věnováním městské radě. Bylo pak usneseno tyto dáti do tisku a rozprodávati. Svolení od Cikharta s ochotou dáno.
Rok 1938: Volba na starostu byla provedena 19. prosince 1938.
Starostou byl zvolen P. Gothard Felix, děkan čp. 92 za stranu lidovou.
Rok 1938: Klub rodáků města Jistebnice a okolí v Praze rozhodl se zříditi v Jistebnici na radnici muzeum v zasedací síni a v něm uložiti zachovalé staré památky Jistebnice a okolí. Muzeum uspořádal předseda klubu p. dr. Viktor Katz, vrchní poštovní rada a jednatel Karel Hlouň, ředitel ? v. v. a p. učitel Karel Kratochvíl a s velikou pečlivostí roztřídili a upravili skupinovitě. Zvláštní pozornosti zasluhují staré listiny - práva městyse a pak města Jistebnice od různých panovníků, obraz sv. Máří Magdalény od Petra Brandla zapůjčený p. děkanem P. Gotthardem Felixem, pak sbírka mincí a talířů jako základ k muzeu darovaný p. lékárníkem Josefem Maděrou, rodákem jistebnickým.
Rok 1947: Předsedou MNV v roce 1947 byl Josef Burda.
Rok 1948: Ferdinand Novák a Josef Jech žádali, aby jim byla prodána část obecní zahrady za radnicí. Odprodej MNV schválil.
Rok 1964: Ve smyslu vládního usnesení a nařízení ministerstva školství a kultury o likvidaci malých muzeí a vlastivědných sbírek bylo v červenci tohoto roku zrušeno i jistebnické muzeum (ze vzpomínek - to už bylo umístěno v zámečku), přestože byla tato akce cítěna jako ochuzení našeho města o vzácné místní historické památky.
Zejména staří občané se se sbírkami neradi loučili. Je třeba na tomto místě poděkovat dlouholetému správci muzea, panu Josefu Maděrovi, vynikajícímu znalci jistebnické historie, kterému vděčíme za pečlivé udržování těchto památek.
Rok 1966: V budově radnice byly upraveny 2 místnosti (dříve místní krejčovství) na klubovnu ČSM, která byla v tomto roce dána místním svazákům k dispozici.
V roce 1973 bylo na zadní stěnu radnice vráceno zpět kamenné umyvadlo z bývalé vyhořelé radnice, které bylo dočasně umístěno na staré hasičské zbrojnici.
V roce 1973 bylo na zadní stěnu radnice umístěno vzácné kamenné umyvadlo, které bylo na staré hasičské zbrojnici. V něm si prý vždy po popravě jistebnický kat myl ruce.
Rok 1981: Koncem roku 1981 byly uvolněny místnosti v budově MNV v Jistebnici s tím, že předseda MNV Ludvík Dušek se odstěhoval do domu čp. 226 (bývalé četnické stanice, jak se v Jistebnici říká) v Táborské ulici. Na radnici tak vznikly další prostory a výrazně se zlepšily pracovní podmínky zaměstnanců MNV. Kanceláře byly vybaveny novým moderním nábytkem.
V průběhu let v budově sídlila také knihovna, pobočka spořitelny a okresní správy sociálního zabezpečení atd.
