Smuteční síň

Příběh smuteční síně v Jistebnici: Od náročné „Akce Z“ až po galerii a mysliveckou klubovnu

Některé stavby vyprávějí příběh své doby lépe než jiné. Smuteční síň v Jistebnici, jejíž historie se začala psát v březnu roku 1987, je přesně takovým symbolem. Je to kronika obětavosti místních občanů, nečekaných archeologických nálezů i proměny, kterou budova prošla během posledních desetiletí.

Náročné začátky a úcta k předkům

Vše začalo demolicí hospodářské budovy u fary a rozebíráním starých hřbitovních zdí. Hned duben 1987 však přinesl nečekanou výzvu. Při hloubení základů narazili dělníci na velké množství starých hrobů. Práce se zpomalily – ostatky bylo nutné ručně a s nejvyšší pietou vybrat a uložit do společné šachty. Teprve poté mohla stavba pokračovat.

Když se spojí celá obec

Výstavba smuteční síně byla ukázkovou „Akcí Z“. Na lešení se potkávali zkušení důchodci, brigádníci z řad občanů i učni z táborského učiliště pod vedením M. Svatoše. Solidarita neznala mezí: tesaři z JZD pomáhali s krovem, za což jim tehdejší MNV (Místní národní výbor) na oplátku zapůjčilo nákladní auto na žně.

V listopadu 1987 byla vyhlášena tzv. „poslanecká směna“ a obec razila heslo, aby každý občan věnoval jednu pracovní směnu stavbě bezplatně. Díky tomuto nasazení se podařilo budovu zastřešit vzácnou měděnou krytinou a zateplit ještě před příchodem mrazů.

Moderní interiér a smolný začátek

Stavba byla dokončena v roce 1989. Celkové náklady se vyšplhaly na tehdy úctyhodné 2 miliony korun. Interiér byl na svou dobu velmi moderní – disponoval podlahovým vytápěním, výtahem pro rakve a luxusní oponou za 60 000 Kčs.

Slavnostní otevření proběhlo 13. července 1990. Osud však připravil síni kuriózní start. Přestože byla budova s velkou slávou předána do užívání, do konce roku 1990 se v ní nekonal ani jeden smuteční obřad.

Nový život v 21. století

Dnes už budova neslouží svému původnímu účelu. Jistebnice dokázala prostor využít kreativně a smysluplně, čímž mu vdechla nový život:

Horní část: Proměnila se v prosvětlenou Galerii U kostela, která slouží výstavám umění a kulturním setkáním.
Spodní část: Našla zde své zázemí a klubovnu Myslivecká společnost Vinice Jistebnice.

Smuteční síň tak zůstává památníkem poctivé práce jistebnických občanů, ale místo loučení dnes nabízí prostor pro setkávání, kulturu a komunitní život.

Zajímavost z kroniky: Stavba se neobešla bez dramatických momentů. Při bourání staré stodoly u fary utrpěl zaměstnanec MNV František Klejma těžký úraz páteře. Naštěstí se vše obešlo bez trvalých následků a i on mohl sledovat dokončení díla, na kterém se podílel.