Klub rodáků města Jistebnice a okolí v Praze: Zapomenutý příběh silného pouta s domovem
Klub rodáků města Jistebnice a okolí v Praze, založený 30. ledna 1925, představuje jednu z nejvýznamnějších kapitol v novodobé historii spolků na Jistebnicku. Tento unikátní spolek fungoval jako pevný a neúnavný most mezi tehdejší československou metropolí a rodným jižním krajem. Jistebničtí rodáci, kteří odešli za prací nebo vzděláním do Prahy, totiž nikdy nezapomněli, odkud vzešli, a svému rodnému městu po celá desetiletí pomáhali všemi možnými způsoby.
V této rubrice na
Cimbura.cz budeme postupně odkrývat archivní poklady, stanovy, starou korespondenci a příběhy lidí, kteří i v Praze tloukli srdcem pro Jistebnici.
Proč spolek vznikl a jaké měl cíle?
Když byl na počátku roku 1925 spolek oficiálně zaregistrován, jeho zakladatelé si do stanov vetkli jasné a hluboce lidské poslání. Nešlo o pouhé nostalgické scházení se v pražských kavárnách. Klub si určil tyto hlavní úkoly:
- Udržovat přátelství a silné společenské vazby mezi rodáky.
- Podporovat chudé spolurodáky a zajišťovat sociální pomoc pro ty, kteří se ocitli v nouzi.
- Financovat školní mládež – nakupovat pomůcky a rozšiřovat knihovnu pro jistebnické školy.
- Chránit místní památky a pracovat pro celkové povznesení a okrášlení Jistebnice a jejího okolí.
Prvním čestným členem spolku se stal významný zemský advokát v Praze Dr. Leopold Katz, na jehož počest klub hned v počátcích založil nadační fond s počátečním vkladem 500 Kč.
Největší stopa v krajině: Pomník „Tvůrcům svobody“
Zřejmě nejviditelnějším a nejznámějším počinem Klubu rodáků je pomník Tvůrcům svobody v Jistebnici, který byl slavnostně odhalen 27. června 1926.
Členové pražského klubu tehdy zorganizovali rozsáhlou finanční sbírku, ze které bylo toto monumentální dílo financováno. Pomník od známého táborského sochaře Jana Vítězslava Duška nevznikl jako klasický pomník padlým – jeho poselstvím byla aktivní odpovědnost za svobodu pro budoucí generace, což symbolizuje postava mladého bojovníka hledícího kupředu. Oslavy odhalení pomníku v roce 1926 se staly obrovskou manifestací sounáležitosti tisíců lidí z celého regionu.
Desetiletí tiché a obětavé práce pro Jistebnicko
Aktivity klubu se však neomezovaly jen na stavbu pomníků. Rodáci zanechali hlubokou stopu v mnoha dalších oblastech:
- Nový chudobinec (1929): Klub rodáků založil speciální fond určený na výstavbu nového chudobince přímo v Jistebnici.
- Podpora městského muzea (1938): Významně se podíleli na materiální i finanční podpoře tehdy vznikajícího jistebnického muzea.
- Kulturní akce v Praze: Pořádali přednášky, plesy a setkání, kde propagovali krásy cestovního ruchu a kulturní bohatství celého Táborska.
Spolek úspěšně přečkal druhou světovou válku a v roce 1950 hrdě oslavil čtvrt století své existence. Jeho oficiální činnost se v archivech stopuje až do roku 1953, kdy byla většina podobných tradičních spolků tehdejším režimem nuceně reorganizována či sloučena.
Objevujte historii spolků na Cimbura.cz
Odkaz pražského Klubu rodáků jasně ukazuje, že „Jistebňákem člověk zůstává, ať ho osud zavěje kamkoli.“ Jejich práce je skvělou inspirací i pro dnešní generace a současné spolky či Osadní výbor Jistebnice, které na tuto tradici aktivně navazují.
V rámci této rubriky pro vás chystáme detailní pohledy do starých listin. Sledujte náš web a objevujte zapomenuté příběhy, které formovaly náš domov!
